Co všechno kryje povinné ručení a kdy pojišťovna škodu platit nemusí?

Zákon říká, že pojišťovna z povinného ručení hradí poškozeným či jejich pozůstalým újmu na životě a zdraví, dále poškozeným kompenzuje ušlý zisk, některé právní a soudní výlohy a škodu na věcech nebo zdraví zvířete. Co ale musely soudy ohledně pojistného plnění k zákonu dovysvětlit na základě sporů pojišťoven s klienty?

V důsledku autohavárie může dojít k velkým škodám na majetku i zdraví. Proto povinné ručení slouží k tomu, aby pojišťovna uhradila za pojištěného újmu způsobenou provozem vozidla při škodní události (autohavárii). Pravidla povinného ručení upravuje zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s občanským zákoníkem.

Co za škůdce uhradí pojišťovna

Pojištěný má ze zákona právo, aby pojistitel (pojišťovna, u které má sjednáno povinné ručení) za něj uhradil poškozenému:

• způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,
• účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,
• ušlý zisk,
• účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování uvedených nároků.

Tolik slova zákona, která musel mnohdy upřesnit soudní výklad, když se řešily spory s pojišťovnami, kterým se nechtělo platit nebo platit škodu v plném rozsahu. Některé spory z nedávné doby pro nás vybral právník Richard W. Fetter.

Finanční limity pojištění

Přitom ještě nesmíme zapomenout na limity pojistného plnění vyplývající z pojistné smlouvy. Limit pojistného plnění musí odpovídat, jde-li o škodu na zdraví nebo usmrcení, nejméně 35 000 000 Kč na každého zraněného nebo usmrceného včetně náhrady nákladů vynaložených na péči z veřejného zdravotního pojištění. Ohledně škody na zdraví zvířete, poškození věci je pojistný limit rovněž 35 milionů korun bez ohledu na počet poškozených. Tyto limity mají být brzy zvýšeny s ohledem na všeobecný nárůst cen.

Pojišťovna hradí soudní výlohy poškozenému, hradí je i pojištěnému?

Pojištěný má právo na to, aby pojišťovna poškozenému uhradila jeho soudní výlohy spojené s právním zastoupením, které účelně vynaložil při vymáhání svých nároků podle zákona o povinném ručení. Jde tedy o to, že pokud pojištěný prohraje spor s poškozeným a je mu uložena náhrada nákladů soudního řízení (které vynaložil poškozený), musí je pojišťovna uhradit za pojištěného. Oproti tomu právo pojištěného škůdce na hrazení jeho nákladů pojistitelem, jež škůdce vynaložil v řízení o náhradě újmy, zakládá občanský zákoník.

Nesmíme totiž zapomenout, že soud přiznává právo na náhradu nákladů řízení (soudních výloh) úspěšnému účastníkovi sporu (tomu, kdo jej vyhrál). Jenže pořád tu jsou i výlohy toho, kdo prohrál (nebyl ve sporu úspěšný). Advokátovi platil jak vítěz sporu, který má nárok na náhradu nákladů řízení od druhé strany, tak i poražený. A tím může být právě pojištěný. Do sporu se tak nemusí dostat jenom poškozený s pojištěným škůdcem, ale též pojištěný s pojišťovnou.

Pojišťovna nechtěla proplatit škůdcem zažalovanému klientovi právníka, protože se též účastnila soudu

V jednom sporném případě pojištěný žádal po pojišťovně úhradu částky téměř 200 000 Kč, kterou vynaložil na svého právníka. Pojištěný totiž způsobil dopravní nehodu, při které jiná osoba utrpěla úraz. Poškozený se pak úspěšně domáhal náhrady škody právě po pojištěném. Pojištěný byl zastoupen advokátem. Ve sporu mezi poškozeným a pojištěným vystupovala však jako vedlejší účastník na straně žalovaného škůdce i sama pojišťovna. A pojišťovna se domnívala, když stojí na stejné straně se žalovaným škůdcem, že ten nemusí být sám extra zastoupen advokátem, že postačí, aby jen ona byla odborně zastoupena, protože hájí zájmy své i škůdce.

Pojišťovna žádala, aby pojištěný ukončil své právní zastoupení advokátem

Pojišťovna vyzvala svého klienta, aby vypověděl svému právníkovi plnou moc, ale ten neuposlechl. Pojišťovna se domnívala, že dalším právním zastoupením (pojištěného škůdce) došlo ke zbytečnému zdvojení nákladů na právní zastoupení, ke kterému nebyl důvod. Proto po sporu poškozeného a škůdce došlo ještě ke sporu pojištěného škůdce a pojišťovny právě o úhradu soudních výloh vynaložených pojištěným klientem v prvním sporu.

Soudy rozhodly, že i když pojišťovna vystupovala v řízení o náhradu újmy na straně pojištěného (škůdce), neznamená to, že pojištěný vynaložil náklady na své právní zastoupení neúčelně. Pojištěný škůdce tak má proti pojistiteli (pojišťovně) právo na náhradu vlastních nákladů řízení o náhradě újmy, jestliže byly vynaloženy účelně. Pojišťovna přitom nemá právo žádat po pojištěném, aby se vzdal svého vlastního odborného právního zastoupení.

Pojišťovna nese náklady na občanské soudní řízení, na trestní už ne

Pojišťovna neproplácí náklady vynaložené poškozeným při autohavárií na jeho právní zastoupení v trestním řízení vůči odpovědnému řidiči vozidla, a to i když se v rámci trestního řízení rozhoduje o náhradě škody.

Kdy naopak platí pojištěný škůdce své pojišťovně, u které má sjednáno povinné ručení

Pojišťovna má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnila, jestliže prokáže, že pojištěný např. újmu způsobil úmyslně, nebo když způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky. Jde o tzv. regres.

Podobně to platí, když pojištěný řídil vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění (to neplatí pro žáka autoškoly), nebo řídil vozidlo neoprávněně nebo v době, kdy mu byl uložen zákaz řídit vozidlo. Soudy upřesnily, že v posledně jmenovaném případě vzniká tzv. regresní nárok pojišťovny vůči pojištěnému i v případě porušení zákazu řídit motorové vozidlo po dobu zadržení řidičského průkazu. I právní řešení následků autonehody a procedura postihu řidiče nějakou dobu trvá. Viník nehody tak musí pojišťovně, u níž má povinné ručení, zaplatit, co ona sama plnila poškozeným, jestliže řidič porušil zákaz řídit auto po dobu zadržení řidičského průkazu, i když ještě nebylo úředně rozhodnuto o zákazu řízení.

Staré kraksny na silnici či dálnici nepatří

Pojišťovna má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnila, též jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo,

• které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, nebo
• jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena.

Jestliže někdo jezdí se starou rachotinou nebo ignoruje zjevné technické nedostatky svého vozidla a způsobí s ním škodu, může se stát, že pojišťovna po něm bude vymáhat škodu, kterou zaplatila poškozeným při nehodě.